Úvodní stránka
Historie a složení
Texty
Download MP3
Koncerty
Press
Zážitky
Diskografie
Fotky
Obchod
Kontakty
Intranet















 

24.4. 2009
Víkend jako prase

Den pátek 17.4.2009

Přátelé a kamarádi, opět jsme si řekli, že by bylo dobré nějaké sdělení o tom, co bylo neb to bylo velmi zajímavé. Zapátrejme v dávné minulosti, a to do Lanškrouna minulí pátek. Cesta začala jako každá jiná, svoz, náklad nástrojů a hurá do Lanškrouna. I průběh cesty byl celkem standartní, až do 65. kilometru, kde se zničeho nic rozsvítila kontrolka baterky. Dodávka však uháněla dále a svícení kontrolky jsme si vysvětlili tím, že možná je porouchaná kontrolka, ale baterka že je v pořádku. Z tohoto přesvědčení jsme se probrali nějakých 5 km před cílem, kdy auto zastavilo a nejelo. No nic, vzhledem k tomu že každý z nás je duší automechanik, tak se hlavy spojily dohromady a začali jsme diagnostikovat problém...každý měl nějakou svoji teorii, avšak nejlepším řešením bylo jiné auto, které nás do klubu Apollo muselo odtáhnout. Tímto však dobrodružství teprve začalo. Pozitivní bylo, že jsme se na koncert dostavili včas a večírek s Volantama a APLH jsme si náležitě užili. V podstatě Lanškroun je další z měst, v němž jsme měli premiéru. A na to, že vedle v Litomyšli vystupovali Horkýže Slíže a v Mor. Budějovicích Jaksi Taksi, tak klub byl velmi příjemě zaplněn. Po poslechu Volantů, kterým CD pokřtila Lucka Vondráčková převlečená za Bóďu přišel čas řešit problém - jak domů. V podstatě jediný, kdo měl zajištěn odvoz byla paní dodávka, která se pěkně vezla na náklaďáku odtahové služby. S ní odjel ještě Bóďa. Další, kdo se domů dostal ještě před svítáním, byl Skalda st., kterýho odvezli Volanti. Zbytek týmu zůstal uvězněný, až do prvního ranního vlaku, v nějakým nonstopu. Smršť jakýchsi lihovin však zapříčinila posunutí odjezdu až na vlak druhý. Historka by to však nebyla tak zajímavá, kdyby nás neprobudil Krupa slovy: Vstávejte volové, sme doma. Avšak jedna věc tu maličko nehrála, a to, že Žižkovská vež, kterou jsme skrze okno vlaku viděli, není tak úplně dominantou Pardubic! Následovala smršť nadávek a dalších průpovídek, než jsme nasednuli na vlak zpět a jeli domů. Na druhý pokus se nám to naštěstí podařilo a v 11h dopoledne jsme všichni mohli usnout spánkem spravedlivých.

Den sobota 18.4.2009

Odjezd v 17h, kurz nastaven na jižní Moravu, Znojmo, další z premiérových míst. Příjezd někdy za tmy. Gogo klub jsme našli celkem bez problémů. Při příchodu dovnitř však zjišťujeme, že dneska to bude asi komorní. Na pódiu se chystá vypečená ska-punková partička Vysoké Napětí ze Vsetína, ale lidí stále po málu. Těžko říct jestli klub má nějaké ústraní, které jsem přehlídnul, ale při první pecce bylo před podiem plno, takže spokojenost. Po necelé hodince přišla řada na nás. Zvukovka a šup první songa...lidí mraky, všichni pogujou jak vo život. Druhá, třetí, desátá, euforie, všichni stále neskutečně paří! Takže atmosféra v malém klubíku dosahuje bodu varu! A Znojmo se umísťuje na 1. místě v soutěži o nejakčnější publikum. A jak už bylo slíbeno některým městům, tak i zde jsme se neviděli naposledy!:) Zbytek večera netřeba popisovati neb oproti pátku to byla celkem nuda;-)

Den čtvrtek 23.4.2009

Večírek jež nese příznačný název "Každej chvilku na španělku" odstartoval v 19h Funktomass se svým akustickým setem a přes další a další účinkující se dostal až do finále, kde Bóďa se Skaldou ml. předvedli svoje speciální vystoupení a zahráli známé i neznámé písně. V průběhu vystoupení se k nim pak ještě neplánovaně přidal Pítrs z Fixy, a tak závěr tohoto vynikajícího večírku nemohl mít lepší tečku. Kdo byl - neprohloupil, kdo nebyl - o hodně přišel.


11.10. 2008
Koncert v Edgaru? Díky, ale již nikdy více!

Přátelé a kamarádi, tuto sobotu proběhl koncert v Jihlavě v klubu Edgar. Naše pocity z něho jsou však velice rozporuplné a my vám hned vysvětlíme, proč tomu tak je.

Pátek 10.10.2008 – cca 15.00

Telefon: Bůček:  „Ahoj Pavle, my teďka v sobotu máme hrát ve tvým klubu, řekni mi prosím tě, od kolika máme hrát?"

Pavel: „Hele jak chcete, můžete buď od 22h nebo od 23h.“

Bůček: „Ok, tak my to dáme od 22h. Tak v sobotu se uvidíme, zatím ahoj.“

Sobota 11.10.2008 – 21.35

Bůček: „Čau Pavle, tak my jsme dorazili, Dukla Vozovna“

Pavel: „Ahoj, fajn, hele tady máte nějaký pivenky“

Bůček: „Dík, hele a prosím tě jak je to s tím časem, máme teda hrát od těch 22h, jak jsme se domlouvali?“

Pavel: „Hele budete hrát od 23h.“

Bůček: „Hmm, tak ok.“

Sobota 11.10.2008 – 22.55

Bůček: „ Hele Pavle, prosím tě jak je to s tím časem, my jsme sem natahali aparát a na pódiu už zkouší jiná kapela…“

Pavel: „ No jo no, tak budete hrát od půlnoci no.“

Bůček: „ Počkej, tak jsme se dohodnuli, že budeme hrát od 22h, pak si to posunul na 23h a když jsme sem natahali ten nábytek, tak nám řekneš, že budeme hrát od půlnoci??“

Pavel: „No ježiši to je to takovej problém, tak prostě hodinu počkáte a budete hrát potom no!“

Bůček: „Problém to není, ale tak snad ta akce má nějaký řád a stačilo říct: kluci budete hrát od půlnoci a my přijedeme před půlnocí a bude to v klidu a nebudeme tady zbytečně řešit takovýhle věci.“

Pavel (značně zvýšeným hlasem): „Tohle je punková akce, tady žádný řád není, tady to takhle prostě funguje a jestli se vám to nezdá, vy hvězdy, tak si sbalte svoje serepetičky a táhněte domů!!“

Dresik: „Hele Pavle nevím, proč tady na nás křičíš, stačilo to prostě trochu organizovat, říct hrajete odsud pocud, my tak přijedeme a bude to ok. Takhle tady 3 hodiny zbytečně sedíme, kluci jsou nachcípaný a pak se to odrazí i na koncertě samotným. Takhle se prostě akce nedělají.“

Pavel (značně zvýšeným hlasem): „ Jak akce nedělají?! Tohle je punkovej klub, já tady takhle akce dělám už několik let a dobře vím, jak se dělají akce.“

Dresik: „No my taky už hrajeme nějakej pátek a takhle se to právě nedělá.“

Pavel odchází k baru dát si panáka. Mezitím diskutujeme se zvukařem, který se snaží situaci uklidnit. A za Pavlem jde k baru nejdiplomatičtější osoba z kapely – Skalda st. Po asi 15 minutách se vrací se slovy: „Kucí, tohle je fakt kus blbce, s ním se fakt nemá cenu bavit!“

Výsledek je jasný, balíme aparát,  jedeme domu. Nechat si tady srát na hlavu od nějakýho hlupáka nemá smysl, hlavně když ví, jak se dělají punkové akce.

Co nás však mrzí víc, je že klub je plný lidí, kteří na nás tam dole čekají, a že by to od nás bylo velice nefér vůči nim.  Před dodávkou docházíme k závěru, že nemá smysl, aby kvůli jednomu idiotovi bylo naštvaných přes sto fajn lidí a koncert se uskuteční.

Pocity negativní však ve finále přebily pocity pozitivní při pohledu na plný parket tančících lidí.

Celou situaci pak výborně dokresluje okamžik, kdy nakládáme aparát a pan „já vím jak se dělají akce“ venku vysvětluje partičce punkáčů, že kapela Punk Floid nedorazila, že se na to asi vysr***. Skutečným důvodem však je, že zpěvák v pátek ztratil hlas a to pan „já vím jak se dělají akce“ dobře věděl, přesto vybíral vstupné v plné výši a ani se neobtěžoval na tuto skutečnost lidi dopředu upozornit.

Budiž toto jednání zveřejněno k dobru všem, kteří se do tohoto klubu v budoucnosti chystají, ať už jsou to kapely nebo návštěvníci.


16.2. 2001
Plesový ráno, aneb jak k maturitě

Bohužel je to tak, ale já s Čegym se letos chystáme k matuře neee že by nás to zatím nějak vzalo ale asi vezme. Maturitní ples sportovního gymnázia byl vždy dobrá prezentace školy….. tak tuhle větu nám opakovala naše třídní asi stokrát a my jsme si v koutku duše říkali že to bude letos asi trochu jinak. Nicméně jsme měli dohodnutej koncert v malým sále asi na hodinku ještě s Volantama. Ples probíhal poklidně…. focení, šerpování, a dále volná zábava, která byla opravdu skvělá až na místní obsluhu, která se skládala asi ze 4 mladých barmanů, což je na 650 lidí docela málo. Atak jsme se odbíhali občerstvovat do vedlejší hospody "Pod košem". V jedenáct jsme schodili Dj z podia a začli zvučit. Do malýho sálu se začali sunout desítky lidí a asi za čtvrt hodiny byl tak ucpanej, že už jsem si nemohl dojít ani na záchod a tak jsme spustili, což byla pro pořadatele rána pod pás. Pod podiem, sleženýho z nějakejch beden, se rozpoutalo absolutní peklo. Po druhý písničce jsem měl roztrhlý kalhoty, kouknul jsem vedle na Bóďu a ten se válel už polonahej v louži potu…… říkal jsem si …"tak tohle si musíme užít"…v sále bylo docela nedejchatelno, rozjařený studenti odkopli odposlechy takže jsem hrál naslepo, bedny se pod náma začaly rozjiždět, když se knám prodral zvukař a schodil pár studentů z pódia protože to ohrožovalo jeho aparát, kterej jakoby měl každou chvíli spadnout…… řekl "tak tohle bude jenom organizovanej RÁMUS" a zbytek koncertu stál na pódiu a bránil si aparát. Pot kapal ze stropu a my jsme byli po deseti písničkách úplně vyřízený. Zahráli jsme ještě asi dvě a pak už HCHKRDTN. Volanti předvedli taky super štaci….. tím však ples nekončil ale to už tady nebudem rozebírat. Myslím, že učitélé na tento ples jentak nezapomenou……. jen doufám že nás na potítku nepotopěj...


11.1. 2001
Soutěž - club Mlejn Praha

Je čtvrtek a my musíme do školy. Já jsem ale doma a zachvíli u mě je i Bóďa takže zkoušíme nový songy. Čekáme na Dresika a Čegy zdrhá ze školy abychom mohli jet dřív a kouknout se ještě před koncertem do města pražského. Jedem vlakem a na Hlaváku na nás čeká Věrka, která tady studuje. Obhlížíme všechny hudebniny a taky jsme se zúčastnili demonstrace podporující stávku v České televizi……. teda je to fakt paráda ….. tolik lidí pohromadě jsem ještě nikdy neviděl. Dali jsme si pizzu a jelikož Václavák je neprůjezdnej, jedem do Mlejna metrem. Mlejn je opravdu výbornej velkej klub, ale má jednu nevýhodu…… nechoděj tam lidi. Takže jsme si zahráli sami pro sebe. Na poslední dvě písničky přišlo z vedlejší hospody pár lidí, sundal jsem svůj nástroj a vlítl mezi ně. Měl jsem u sebe mikrofon atak jsme si zazpívali s nima, ikdyž se to moc nevydařilo ale aspoň něco. Po nás ještě jedna kapela a pak vyhlášení……. !YEAH! vyhráli jsme ….. jako odměnu jsme dostali jídní řády tramvají po celé Praze….. celý štastný jsme se rozloučili s hosty i s hostitely a prchali ku Pardubicům….


22.12. 2000
Vánoce přicházejí

Je pátek odpoledne a my se scházíme v kabině jako obvykle nadržený na trénink. Situace ale není obvyklá. Uprostřed šatny se válí padesátilitrový sud a hromada párků……. co že to dneska slavíme, ptá se Bóďa….. aha Vánoce přicházejí……. popíjíme pivo z malých kelímků, který máme na čaj je to fakt klasa když do sebe házíte dvanáctý kelímek piva…… v podnapilém stavu vjíždíme na led ale moc se to nedá, vracím se do kabiny a tam sedí Věrka oblepená pěti Hokejkama….. jedem do Hradce na koncert dělej svlíkej se…… jupííí jedem na koncert….. občerstvili jsme se ještě třema kelímkama a vyrazili jsme do L-diabla. Cesta byla veselá i přesto že nám celou cestu nesvítily světla. Dojeli jsme do Diabla a občerstvili pořádným půllitrem, tenkrát nám to hodně vlezlo do hlavy a na podiu už jsme byli dost "použitý"…… což bylo dost špatný pro Čegyho s Dresikem, ale já a Bóďa jsme fakt letěli …… vzešly z toho opravdu dobrý fotky, který by tady měly bejt vystavený……… zejména pak dresikův profil názorně ukazuje jak to tam vypadalo….


28.10. 2000
Vznik ČSR určitě nebyl tak bouřlivej

Blížil se svátek 28.10 a sním NEW MODEL PÁRTY u Žlutýho psa. Původně jsme mysleli, že to bude křest fiXácký Nový jarní kolekce a tak jsme si pro ní připravovali takový překvapení…… nicméně z toho sešlo tak o tom nebudu mluvit. Pamatuju, že jsme se vrátili z vítěznýho zápasu někde na druhý straně republiky a tak jsme do Psa vyrazili i s partou připitých kamarádů hokejistů. Tam už na nás čekala Věrka i s nástrojema. Zahřejvali jsme spolu s Mollythanama pódium vypsaný fiXe, pro kterou byl tento koncert velkým krokem do budoucnosti. Byl to první koncert při kterým na nás byl opravdu obrovskej kotel a fakt jsme si to užili. Ukázalo se, že i statný hokejový BODY se dokážou občas odvázat a vyjít z toho classic rytmu… led, posilovna, gel, disko, OK bar a baby… ikdyž občas to zavánělo zraněním. Měli jsme druhej koncert u PSA a ten byl už v devět hodin nacpanej k prasknutí, samozřejmě kvůli fiXe, ale lidi nelenili a bavili se hned od začátku. Myslím že Márdi na nás byl asi naštvanej, protože jsme přetáhli, ale nám se to strašně líbilo a úplně jsme ztratili pojem o čase. Márdi, ještě jednou se omlouváme…….a jak říkal Zdenda: "Kluci NEZLOBTE!!!" …… tak my už nebudem….


7.9. 2000
Jak se daj z podia pozorovat ženský...

Na začátku školního roku na nás přišel Melich s něčím z čeho jsme měli docela husí kůži. A to byl benefiční koncert na podporu AD centra…… což byl koncert ve čtyři odpoledne na Penštýnském náměstí. Škola nám skončila asi ve tři, a tak jsme spěchali do zkušebny pro nástroje a pak na náměstí, protože jsme to tam měli rozjíždět jako první. Začali jsme si to rychtovat a okolo čtvrtý se na náměstí vyvalilo asi kolem stovky lidí, kteří si začínali sedat pod pódium. Spustili jsme a na nás se upřely všechny zraky z celýho náměstí, snažili jsme se nějak odvázát, ale když se na vás přijde podívat celá rodina včetně babiček a tetiček, který si chtěj udělat fotku do rodinnýho alba, tak to není moc vhodná chvíle. Sledoval jsem ty upřený obličeje a kolemjdoucí, kteří se vraceli z nákupů jak se na nás otáčejí…… říkal jsem si takovou poctu si snad ani nezasloužíme…. jedinej človíček vzadu s černejma očima se na nás tak od srdce tlemil….. no jo naše dobrá Kočiška, ukazuje jak je to super ikdyž jsme si v koutku duše všichni říkali že to zas až tak báječný není……. dohráli jsme a spěchali na zimák, protože jsme měli zápas. Po zápase jsme to šli do Psa zapít…..


5.7. 2000
Ještě z historie....

Kdo by to byl čekal??, a kdo vlastně tuhle kapelu vůbec zakládal……. Myslím že jsme si chtěli tenkrát jen popít u Dlouhána v garáži a nakonec jsme skončili s nástrojema v ruce když jsme já a Bóďa sehrávali starý vodrhávačky…. no ale to už je hodně dávno…. to byl tenkrát asi ten nejmenší podnět k založení kapely. Každopádně nikdo nečekal, že se to takhle vyvine. ….. ten kdo nás do toho namočil byl Márdi, když jednoho krásnýho večera zavolal a zeptal se jestli nechcem hrát u Psa na jednodenním festu C&M : "Nazdar chlape… jste schopný zahrát 40 min u Psa…..,načež Čegy odpovídá…. no jasně"…… ani nevím proč to tenkrát řekl, ale jedno bylo jasný, že jsme neměli nacvičený nic… prostě ani jednu songu. C&M byl asi za měsíc a já s Bóďou jsme splácávali nejrůznější akordy dohromady a vzniklo asi 5 písní (každá 3 akordy se změnou rytmu), který po malých úpravách hrajem dodnes. Zbytek limitu jsme vyplnili z převzatých věcí…. a hurá do PSA. Takže po pár společných zkouškách u nás doma (přes gramofony) jsme vyrazili do PSA. Hráli jsme okolo půl druhý v poledne…. což pro nás byl výborný čas. Vylezli jsme na pódium a začali zvučit…… no spíš jsme tam jen tak stáli protože kluci viděli kytarový komba asi podruhý v životě. Obecenstvo jsme zaujali už zvukovou zkouškou, když jsem si já s Bóďou zkoušeli zpěvy…… při zkouškách jsme si totiž zpívali jen v duchu, protože jsme jednoduše neměli ani mikrofony ani aparát. Když přišlo na zpěv….. byly to spíš takový pazvuky. Každopádně jsme si zahráli svých sedm písní a konec….. vím že jsme asi jako jediný dodrželi časový limit, nebyla to ani katastrofa ani úspěch…… ale byl to jistý příslib do budoucna…. Další krásný večer přišel když zavolal Zdenda Ceral z Kirkenů a pozval nás na koupálko na Martyáš Bartole fest. Druhej velkej koncert a hned OPEN AIR, tak to pro nás byla bomba. Přijeli jsme okolo půl šestý na koupaliště a šli si ještě schladit hlavy. Zasedli jsme ke stánku a lili do sebe kalný proud pivolima. Vím, že jsme vystoupili kolem půl devatý před pár lidmi….. vstup byl totiž asi 200,-. Každopádně to pro nás byla velká událost a hlavně zkušenost……. díky moc Zdendo

I   PACH   I   RC ŽLUTÝ PES (PONORKA)   I   VYPSANÁ FIXA   I   VOLANT   I
© 2001 Dukla vozovna,     All rights reserved
Optimalizováno pro IE 5.5 a rozlišení 1024 x 768